Polemika

JEŠTĚ JEDNOU…………………MĚLI JSME PĚKNOU ŠKOLU

Naplňují se nejčernější představy a mění se v tragickou realitu. I prostřední část školní budovy to odnesla „očekávaným“ způsobem. Nemá smysl popisovat to, co máte možnost vidět ve skutečnosti, nemá ani smysl plakat nad „rozlitým mlékem“. „Dílo zkázy“ je nevratně dokonáno!
Ani spisovatel Vojtěch Martínek, jehož jméno tato škola ve svém názvu hrdě nese, by ji nepoznal.



Nové generace brušperáků tak už nikdy neuvidí to co stálo za to, nerozpoznají co bylo dřív a co později. Uvidí jen prapodivnou srostlici nesourodých hmot, pouťově vybarvenou ve falešné snaze po „modernosti“. Snad jen zašlé fotografie a pohlednice jim po čase prozradí, kde byla kvalita a čím jsme mohli, výhodně pro nás pro všechny, poutat pozornost např. i turistů.
Chráněné objekty a památky nevznikají dnem dohotovení stavby. Trvá to desítky, často stovky let než je někdo za takové uzná.
Po tu dobu však musí býti zachovány pokud možno v původní podobě nebo jen málo pozměněné. Stále však vznikají nové a budou vznikat stále. Památkami se kromě jiného stávají objekty zajímavé architektonicky, konstrukčně, nebo je někdo významný postavil, projektoval, nebo dokonce např. stačí, že v nich někdo významný přespal, narodil se nebo…..chodil do školy! Mnohé z těchto atributů brušperská škola naplňovala a mohla naplňovat. Bohužel! Scházelo uvědomění, vůle a iniciativa zezdola, z „města“!
Bude a je asi mezi námi i dost takových, kterým se revitalizace školy může i líbit!? Už je slyšet i podobné hlasy: „Je to takové fajne, barevne, čiste, nove a moderni a f tym vnitřku teš uplně nove a teš barevne a takove světle……“.
Promiňte, trochu ironie na odlehčení neuškodí, v tomto případě zvláště.
Byl bych rád, kdyby oba příspěvky, tento i ten minulý, na téma revitalizace školy, byly pochopeny správně. Ani omylem nechtějí být proti revitalizaci a modernizaci, právě naopak, musela by se však provést s úctou a pokorou k hodnotám, které tu byly.
Není namířena ani proti sportovní hale jako takové, naopak sport a sportovní aktivity mi i nyní stále ještě něco říkají a nebyl by důvod být všemi deseti pro, pokud by se prokázala její objektivní nezbytnost-potřeba, a její realizace a provoz by dlouhodobě a nad únosnou mez nezatěžovaly městský rozpočet!
No a proti kvalitní architektuře tyto příspěvky nejsou už vůbec. Ta však nemůže vznikat na úkor jiné, kvalitní, její devastací! Pro takovou se musí hledat místo jinde, v jiném prostorovém a provozním kontextu města.
Zkuste si navíc představit, že autoři návrhu a projektu myšlenku na řešení této skvělé stavby museli v hlavách nosit již od konce 2. svět. války, kdo ví jestli ne dokonce od doby věznění v koncentračním táboře(Chamrád), když už první skicy mohly být hotovy v roce 1946, protože 1. stavební výkresy byly dokončeny v roce 1947! Kolik diplomatického úsilí museli vyvinout, aby její stavbu prosadili. Je potřeba pokorně závidět a smeknout!
A co naši rodičové či prarodičové, kteří sobě a svým potomkům s velkým nadšením, nezištně bez náhrad, zdarma odpracovali desítky až stovky hodin jen aby dokončili vizi architektů!?(trocha patosu také neuškodí!).
A co teď, teď jim to pár pitomců (promiňte, jen těžko hledám slušnější a výstižnější výrazy) „zprasí“!
Kdo byl architektem projektu, že nezná Etický kodex Komory architektů, byl to vůbec autorizovaný architekt v oboru občanských staveb? Jako první krok než začal projektovat měl ověřit do jaké míry se vztahuje autorský zákon na tuto stavbu a pak v tomto duchu jednat!
Kdo vedl stavební řízení, že si rovněž tuto záležitost nenechal ověřit a bez toho stavbu povolil? Nebo se snad mýlím? V této souvislosti a vzhledem ke způsobu a rozsahu zásahů do původního autorského díla si troufám tvrdit, že nikoliv.
Případné výmluvy stavebního úřadu, že spoléhal na to, že práci svěřil autorizovanému architektovi a spoléhal na jeho erudici a profesionalitu vyznívají alibisticky a legračně zvláště, když si uvědomíme, že na tomto úřadě by měl sedět stejný profesionál, který dovede objektivně posoudit co mu projektant dodal a jestli to je vše co dodat měl. Měl by umět posoudit nejen vhodnost architektonického řešení, ale i řadu dalších návrhů jiných profesí (i vyjádření veřejnoprávních orgánů), které rovněž musí zpracovávat autorizovaní projektanti těchto profesí. A pokud si není jist, může si v komplikovaných případech vyžádat stanoviska jiných odborných pracovišť. Je na něm jestli to pak schválí, nebo ne. Odpovědnost za povolení stavby nese on, ne projektant!
Dovoluji si však tvrdit, že v případě brušperské školy a její revitalizace nejde ani náznakem o ten komplikovaný. Zde musí i laik poznat, že je tu něco jinak než mělo být.

Nyní ještě něco k autorům.
O ing.arch. Chamrádovi, rodákovi, toho víme dost. Naposledy jeho celoživotní aktivity přehledně shrnul Mgr. Petr Juřák v knize Brušperk-Nahlédnutí do historie města.
O ing.arch. Medunovi se toho ví méně a mladší generace možná ani netuší o koho šlo. Stručně jen připomenu.
Architekt-urbanista, Ostrava-Poruba, Havířov-nová města na zelené louce-jeho díla. Historizující architektonický styl SORELA (socialistický realismus), avšak dodnes vysoce uznávaný urbanismus, nedávno vyhlášena jako městská památková zóna (1. a 2. obvod O.-Poruby), turisticky vyhledávaná místa. (brušperská škola, jako jedna z jeho nemnoha čistě architektonických prací, právě proto výjimečná, mohla být turisticky velmi zajímavou(!) i pro svou blízkost jak k Porubě tak také i k Havířovu), jeden ze zakladatelů projekčního ústavu STAVOPROJEKT Ostrava, rektor VUT v Brně, profesor na architektuře, tituly: prof. Ing. Arch. – Dr.h.c.
Oni oba, to tedy, žádná „ořezávátka“ nebyla!
Dcera prvního, s největší pravděpodobností architektka, dva synové druhého-oba z oboru, mladší z nich architekt (71 let), všichni (?)dosud žijící. Dovoluji si domnívat se, že pokud by byli seznámeni s projektovanými úpravami školy, jako odborníci z oboru by s nimi zcela jistě nemohli bezvýhradně souhlasit a mohli by následnou újmu na díle otců pociťovat jako újmu vlastní (§116 obč. zákoníku). Pokud tedy nebylo ověřeno jejich stanovisko a nebyl získán jejich souhlas, můžeme téměř s jistotou tvrdit, že došlo k dotčení jejich osobnostního práva (ve smyslu § 11odst. 5. autorského zákona ). A jelikož autorský zákon č. 121/2000 Sb. je zákon jako každý jiný, lze pak konstatovat, že revitalizace budovy školy probíhá v rozporu se zákonem, tedy v tomto smyslu nezákonně.
A co je nezákonné je …? Odpověď jistě znáte.
Pokud by v našem státě fungovalo vše jak má, tak již samotné údaje a popis zveřejněné v tomto i minulém článku (na tomto webu 10.4. pod názvem „Měli jsme pěknou školu…..i v Praze nám ji záviděli!“) by mohly – měly být dostačujícím důvodem, aby příslušné orgány dbající na dodržování zákonů zahájily svou práci.

L.P.


Jste spokojeni se situací v Našem městě?

Ne (Počet hlasů: 164)
(46.72 %)

Ano (Počet hlasů: 106)
(30.20 %)

nevím (Počet hlasů: 25)
(7.12 %)

spíše ano (Počet hlasů: 21)
(5.98 %)

spíše ne (Počet hlasů: 11)
(3.13 %)

neřeším, nestíhám (Počet hlasů: 17)
(4.84 %)

Chci něco změnit (Počet hlasů: 7)
(1.99 %)



Celkem hlasovalo: 351
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
| Autor: neregistrovaný autor | Vydáno dne 01. 05. 2012 | 5074 přečtení | Počet komentářů: 590 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Seznam rubrik
Nejčtenější články
Volby 2022
(19. 09. 2022, 457x)
Anketa nesmí chybět :)
Půjdete volit ?

Ano (703 hl.)
 
Ne (636 hl.)
 
Nevím (1051 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 2390

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.